To musíte zažít! Vyzkoušejte CityZen bez rizika s garancí vrácení peněz.

Košík
Váš košík je prázdný

Herec Radim Fiala: Tričko a rifle jsou mými montérkami

S hvězdou Ordinace, hercem a producentem Radimem Fialou, jsme v rozhovoru probrali, čím se cítí v životě být, proměny módních trendů i co nosí nejraději. A dočtěte až na konec. Dozvíte se, co vzkazuje mladé generaci, která se chystá působit v uměleckých oborech.

Jaká je vaše životní role?

To začínáme opravdu zhurta… Víte že, takovou otázku jsem ještě nedostal? Ale jen houšť! Pokud se na to podívám z profesního hlediska, tam je to sporné. A když nad tím přemýšlím z lidského pohledu, je to být dobrým otcem pro mé děti. Těm je jedno, jestli jsem tím nebo oním v práci. Ty nezajímá, co zrovna hraju nebo produkuju. Chtějí mít nablízku otce. Tuhle roli bych opravdu nechtěl podělat.

Jak si udržujete rovnováhu mezi pracovním životem a volným časem?

V mé profesi, a to si uvědomuji až posledních pár let, je dobré zachovávat si od práce odstup. Nebrat si práci „domů“. Nepatřím mezi ty kolegy, kteří se mění v závislosti na to, co zrovna představují. Na tyhle metamorfózy je jeviště a kamera. Ale když jsem v práci, musím ze sebe dostat to nejlepší. Na divadle to můžete následující představení opravit. Ale před kamerou, to už je oříšek. A to je i jeden z mnoha důvodů, proč se na sebe nerad dívám.

Sledujete módní trendy? Necháte se jimi inspirovat? Jaký je váš názor na proměny módy v průběhu času?

Módní trendy se s lety neustále opakují. Aspoň tedy mám ten dojem. Řekněte, co je víc než bílé, šedéčerné tričko, rifle a tenisky nebo černý, šedý a tmavě modrý oblek? V posledních letech se opět objevuje dvouřadý smoking, který jsme tu naposledy měli v 80‘. Takže já preferuji léty prověřené kombinace

Co podle vás nesmí chybět v šatníku každého moderního muže?

Jak jsem řekl: tričko, tričko, tričko, bílá košile, 3 typy obleků, smoking a rifle. Pokud se bavíme o městském oblékání, tak by tam neměla v žádném případě chybět kožená bunda a důvěrně známá mikina. A tam už barevnou kombinaci nechám na každém z nás.

Když si vybíráte oblečení, co je pro vás nejdůležitější?

V každém případě kvalita. Pryč jsou ty časy, když jsme si kupovali prvky šatníku za pár korun a po třetím nošení jsme je bez milosti vyhodili. Tehdy jsme tolik nepřemýšleli, v jakých podmínkách se zrovna to naše tričko vyrábí, jak sem cestuje a jaký má dopad na naše odpadní vody, popřípadě přírodu. I když je pravda, že tuhle rychlou módu jsem nikdy neměl moc v lásce. Držím se hesla 'Chraňme si naši přírodu'. 

Jaké jsou vaše oblíbené módní kousky a proč? Co nosíte nejčastěji?

V tomhle ohledu jsem tak trochu konzerva. U mě nejvíce zastání najdou trička. A jak jsem říkal, trička černá, šedá a bílá. Těmito barvami nic nezkazíte, a navíc jsou v kurzu už od konce 2. světové války (smích). Tím odpovídám i na druhou část otázky. A v zimě určitě najdete u mě i dobrý svetr.

Máte nějaký konkrétní oblíbený kousek z kolekce CityZen?

Hlavní roli hraje klasické tričko. A v poslední době dostaly i košile svůj part. 

Ve kterých chvílích oceníte vlastnosti oblečení CityZen?

Protože jsou mými „montérkami“ tričko a rifle, a to včetně výletů po vlastech českých i zahraničních, a vzhledem k tomu, že nejsem zrovna příznivcem lodních kufrů na cesty, dá se říct, že nošení kousků CityZen je na denním pořádku. Zvláště oceňuji materiál, který je v mnohých ohledech bezkonkurenčním. Ať už se jedná o pot, nebo trochu těch kapalin zvenčí. A taky mě těší výdrž oblečení. Všechny vaše produkty i po letech stále nosím.

Jaký je váš vzkaz pro mladé talenty v oblasti herectví a módy, kteří hledají inspiraci a motivaci?

Nemyslím si, že zrovna já jsem tím vyvoleným, který udílí rady těm, kteří chtějí plavat v těchto vodách. Ale kdybych jim alespoň na okraj měl něco říct, předat, tak ať dají na sebe a nenechají si do věcí moc mluvit od každého trouby, který má dojem, že ví, jak se svět točí. Spíš naslouchat a vybrat si pro sebe to nejlepší. Inspirovat se možná i tím, co už tady bylo. A nebát se! Jak říkala moje prababička „kdo se bojí, sere v síni“

 


 

Autor: Marie Šírková